Adiktologický screening zaměřený na dětskou populaci a dospívající je spojen s některými omezeními a specifickými právními a etickými tématy. Kromě například samotného souhlasu zákonného zástupce, je zde zásadní zvážit, komu a čemu může výsledek naší práce skutečně prospět a/nebo naopak uškodit. Zcela kritické je proto např. znát limity adiktologického screeningu a nástrojů, které používáme. Jde stále pouze o provedení orientačního vyšetření zatíženého množstvím nepřesností a omezení. Náš nález neumožňuje zohlednit širší kontext a složité klinické aspekty. Neznáme okolnosti vzniku a vývoje adiktologického problému a situaci v rodině.

Pokud bude např. screeningový výkon proveden neprofesionálně a bude veden chybným způsobem komunikace s dítětem, může dojít k zásadnímu zkreslení celého výsledku a/nebo ztrátě důvěry dítěte. Stejně tak je možné nešetrným či přímo chybným způsobem sdělení výsledku zákonnému zástupci způsobit zhoršení celé situace s vyústěním do konfliktní a těžko řešitelné polohy. Snadno je zde tak možné poškodit zájmy dítěte a způsobit zhoršení celé jeho situace. Je zcela zásadní, aby screeningové nástroje používal a aplikoval pouze profesionál mající úplnou průpravu a zaškolení a aby přitom důsledně respektoval omezení a specifika práce s dětskou populací a/nebo dospívajícími.

Pro dětskou populaci a pro dospívající máme speciálně upravené screeningové nástroje (aktivní link), designované a testované právě s ohledem na věková a vývojová kritéria této populace. Samozřejmým předpokladem pro aplikaci těchto adiktologických nástrojů je obecná průprava pro práci s dětskou populací nebo dospívajícími, tj. respekt ke kontextu, žargonu, specifickým potřebám a různým kulturním a dobovým, případně institucionálním komunikačním zvyklostem či pravidlům.

 NÁSTROJE

1. Nástroje pro adiktologický screening u dětí a dospívajících

Název nástroje:

ASSIST-Y (verze pro 10–14 let)

Účel/zaměření/věkové omezení:

Nástroj určený pro self-administraci nebo vedený rozhovor za účelem identifikace rizikového užívání alkoholu, tabáku a jiných návykových látek u mladistvých ve věku 10 až 14 let.

Charakteristika:

ASSIST-Y je adaptací původního nástroje WHO ASSIST (Alcohol, Smoking and Substance Involvement Screening Test), vytvořenou speciálně pro mladší adolescenty ve věku 10–14 let. Nástroj je navržen tak, aby byl srozumitelný dětem tohoto věku a umožnil včasné zachycení návykového chování nebo rizik spojených s užíváním návykových látek. Dotazník se skládá z úvodních otázek zaměřených na celoživotní zkušenost s užíváním různých látek (tzv. ever use). Pokud dítě uvádí užívání alespoň jedné látky, pokračuje v odpovídání na následné otázky týkající se posledních tří měsíců. Následují otázky zaměřené na frekvenci užívání, nutkání, dopad na školní a každodenní fungování, problémy v důsledku užívání a reakce okolí. ASSIST-Y pokrývá užívání tabáku, alkoholu, marihuany, léků na předpis, inhalantů, kokainu, halucinogenů, stimulantů a dalších drog. Každá odpověď má svou bodovou hodnotu, která se sčítá do výsledného skóre. Vyšší skóre v konkrétní látkové kategorii poukazuje na možné riziko nebo rozvíjející se problém. Výsledky lze využít pro následnou intervenci nebo doporučení k odborníkovi. Nástroj je krátký, vhodný k použití ve školním prostředí, komunitních programech a v oblasti veřejného zdraví. Byl testován a pilotně ověřován v rámci vývoje verze pro mladší věkové skupiny.

Citace originálního zdroje:

Humeniuk, R., Holmwood, C., Beshara, M., Kambala, A.

ASSIST Y v1.0: First Stage Development of the WHO Alcohol, Smoking and Substance Involvement Screening Test (ASSIST) and Linked Brief Intervention for Young People aged 10–14 years (draft version).

Dostupnost:

Anglická verze je volně dostupná jako návrhový dokument. Oficiální česká verze není dosud publikována, existuje pouze ve formě pracovního návrhu.

Česká verze v překladu a přípravě.

Open Source (zdarma k využití): ANO (v anglické návrhové verzi)

Název nástroje:

ASSIST – Alcohol, Smoking and Substance Involvement Screening Test (verze pro věk 15–17 let)

Účel/zaměření/věkové omezení:

Nástroj určený k self-administraci nebo vedenému rozhovoru za účelem identifikace míry rizika spojeného s užíváním alkoholu, tabáku a dalších psychoaktivních látek. Specificky přizpůsoben pro adolescenty ve věku 15 až 17 let.

Charakteristika:

ASSIST (Alcohol, Smoking and Substance Involvement Screening Test) je mezinárodně validovaný screeningový nástroj vyvinutý Světovou zdravotnickou organizací (WHO) s cílem zachytit škodlivé nebo rizikové užívání návykových látek u dospělých i mladistvých. Verze pro dospívající ve věku 15–17 let je upravena tak, aby byla srozumitelná a adekvátní pro tuto věkovou skupinu. Dotazník zahrnuje otázky na celoživotní zkušenost s užíváním látek a na užívání v posledních třech měsících. Zahrnuty jsou tabák, alkohol, konopí, kokain, stimulancia, inhalanty, sedativa, halucinogeny, opioidy a jiné drogy. Otázky se týkají také negativních dopadů užívání (např. problémy s povinnostmi, mezilidské konflikty, výčitky, kontrola nad užíváním) a zpětné vazby od okolí. Každá látka je hodnocena zvlášť a podle získaného skóre lze určit úroveň rizika (nízké, střední, vysoké) a navrhnout vhodný typ intervence. Administrace dotazníku trvá přibližně 10–15 minut a lze jej provádět v rámci preventivních prohlídek, ve školním prostředí, adiktologických službách i ve výzkumu. Výhodou nástroje je jeho univerzálnost, jazyková dostupnost a přehledný systém skórování. V českém prostředí zatím neexistuje oficiálně publikovaný překlad této věkové verze. V rámci odborné praxe se však používají pracovní verze překladu, které odpovídají formátu nástroje WHO ASSIST.

Citace originálního zdroje:

World Health Organization. (2010). The ASSIST: Alcohol, Smoking and Substance Involvement Screening Test – Manual for use in primary care. Geneva: World Health Organization.

Dostupnost:

Anglický jazyk (oficiální verze volně dostupná online), česká verze pro věk 15–17 let existuje pouze ve formě pracovního návrhu.

Česká verze bude k dispozici v průběhu prvního pololetí 2026 na stránkách NPAS.

Open Source (zdarma k využití): ANO

Název nástroje:

CAGE Questionnaire

Účel/zaměření/věkové omezení:

Ultrakrátký screeningový nástroj pro rychlé odhalení problémového užívání alkoholu, typicky využívaný u dospělých osob. Může být použit i u adolescentů, ale validita je nejvyšší u osob starších 16 let. Doporučuje se jako úvodní orientační nástroj v klinickém, adiktologickém nebo preventivním kontextu.

Charakteristika:

CAGE je čtyřpoložkový dotazník, jehož název je akronymem z anglických klíčových slov Cut down, Annoyed, Guilty, Eye-opener. Jedná se o jednoduchý nástroj vyvinutý Mayfieldem, McLeodem a Hallsem (1974) pro rychlé a nenáročné zhodnocení rizikového vztahu k alkoholu. Každá otázka má binární odpověď (Ano/Ne), výsledné skóre se počítá jako počet kladných odpovědí (0–4 body). Interpretace je jednoduchá: již dvě kladné odpovědi indikují možný problém s alkoholem a potřebu dalšího posouzení.

Položky dotazníku CAGE:

1. Cítil(a) jste někdy potřebu omezit své pití? (Cut down)

2. Rozčilovalo vás někdy, že vás kritizovali kvůli pití? (Annoyed)

3. Cítil(a) jste se někdy kvůli pití vinný/á? (Guilty)

4. Vypil(a) jste si někdy ráno jako „zotavovací drink“? (Eye-opener)

Interpretace skóre:

• 0–1 bod: nízké riziko

• 2–4 body: podezření na problémové užívání alkoholu; doporučeno další odborné posouzení

Výhodou CAGE je jeho rychlost a jednoduchost – vyplnění zabere méně než jednu minutu. Je vhodný pro primární péči, přednemocniční screening, i jako součást širší diagnostiky. V českém prostředí existuje ověřený překlad dotazníku, který je používán v odborných i preventivních materiálech, např. v publikacích Společnosti pro návykové nemoci či v Národním akčním plánu ke snížení škod působených alkoholem.

Citace originálního zdroje:

Ewing, J. A. (1984). Detecting alcoholism: The CAGE questionnaire. JAMA, 252(14), 1905–1907. https://doi.org/10.1001/jama.1984.03350140051025

Dostupnost:

Anglická i česká verze jsou volně dostupné v rámci odborných a veřejných zdravotnických materiálů.

Open Source (zdarma k využití): ANO

Název nástroje:

CIAS – Chen Internet Addiction Scale

Účel/zaměření/věkové omezení:

Nástroj určený k self-administraci za účelem identifikace problémového nebo patologického užívání internetu. Dotazník byl specificky vyvinut pro adolescenty a mladé dospělé, typicky ve věku 12 až 25 let, s cílem podpořit včasnou diagnostiku internetové závislosti.

Charakteristika:

Dotazník CIAS (Chen Internet Addiction Scale) je standardizovaný screeningový nástroj vyvinutý tchajwanským psychologem Dr. S. H. Chenem a jeho výzkumným týmem. Jeho hlavním cílem je kvantitativně posoudit míru závislostního chování spojeného s užíváním internetu a identifikovat jedince se zvýšeným rizikem vzniku internetové závislosti. Dotazník obsahuje 26 položek, které jsou rozděleny do pěti subškál:

1. Kompulzivní užívání internetu

2. Únik před negativními emocemi

3. Toleranční efekt (zvyšující se potřeba času stráveného online)

4. Interpersonální a zdravotní problémy způsobené nadužíváním

5. Problémy s časovým řízením (ztráta kontroly nad časem online)

Respondenti hodnotí jednotlivé výroky pomocí čtyřbodové Likertovy škály (1 = zcela nesouhlasím až 4 = zcela souhlasím). Výsledné skóre může být použito k vyhodnocení celkové míry internetové závislosti, přičemž vyšší skóre odpovídá vyšší míře rizika. Dotazník CIAS je určen k samostatnému vyplnění, jeho administrace trvá přibližně 10–15 minut. Je vhodný pro preventivní i klinické účely – ve školství, poradenství, psychologii i psychiatrické praxi. Lze jej rovněž využít ve výzkumu zaměřeném na chování v online prostředí. V českém prostředí byl nástroj přeložen, adaptován a psychometricky ověřen autory Dolejš, Skopal a Řehan v roce 2017. Česká verze vykazuje velmi dobrou vnitřní konzistenci (Cronbachovo alfa = 0,93) a faktorovou strukturu obdobnou originálu. Validace proběhla na reprezentativním vzorku adolescentní populace v ČR. Výsledky studie potvrdily, že česká verze CIAS je spolehlivým a validním nástrojem pro identifikaci rizikového online chování.

Citace originálního zdroje:

EN: Chen, S. H., Weng, L. J., Su, Y. J., Wu, H. M., & Yang, P. F. (2003). Development of a Chinese Internet Addiction Scale and its psychometric study. Chinese Journal of Psychology, 45(3), 279–294.

CZ: Dolejš, M., Skopal, J., & Řehan, V. (2017). Testová příručka Chenova škála závislosti na internetu (CIAS). Univerzita Palackého v Olomouci, Pedagogická fakulta, Katedra psychologie.

Dostupnost:

Anglický a čínský originál je dostupný v rámci odborné literatury. Česká verze je volně ke stažení jako testová příručka včetně dotazníku a skórování.

Česká verze viz https://poradna.adiktologie.cz

Open Source (zdarma k využití): ANO

Název nástroje:

Cigarette Dependence Scale (CDS)

Účel/zaměření/věkové omezení:

Psychometrický nástroj sloužící k měření míry závislosti na cigaretách (nikotinu) u adolescentů a dospělých kuřáků. Určený pro věkovou skupinu 15+ let, využitelný ve výzkumném, klinickém i preventivním prostředí.

Charakteristika:

Cigarette Dependence Scale (CDS) je self-report dotazník, který vznikl jako alternativní a podrobnější nástroj k tradičně používanému Fagerströmovu testu nikotinové závislosti (FTND). Vyvinut byl v roce 2006 výzkumným týmem pod vedením Jean-François Etter na základě psychologických a behaviorálních modelů závislosti. Existují dvě hlavní verze dotazníku:

• CDS-12: plná verze se 12 položkami

• CDS-5: zkrácená verze se 5 položkami pro rychlý screening

Dotazník hodnotí různé aspekty závislosti na cigaretách, např.:

• nutkání kouřit

• frekvenci kouření

• kontrolu nad spotřebou

• úzkost při vysazení

• perzistenci kouření i přes negativní důsledky

Každá položka je hodnocena pomocí Likertovy škály (např. 1–5), výsledné skóre udává míru závislosti – čím vyšší skóre, tím vyšší pravděpodobnost nikotinové závislosti. Oproti FTND vykazuje CDS vyšší psychometrickou validitu a zahrnuje širší spektrum behaviorálních znaků závislosti. CDS je snadno administrovatelný (cca 2–4 minuty), vhodný pro použití v klinických zařízeních, v adiktologii, školství a výzkumu zaměřeném na prevenci kouření.

V českém prostředí byl nástroj neoficiálně přeložen a používán zejména v akademickém výzkumu. Oficiální validizace české verze zatím není dostupná.

Citace originálního zdroje:

Etter, J. F., Le Houezec, J., & Perneger, T. V. (2003). A self-administered questionnaire to measure dependence on cigarettes: The Cigarette Dependence Scale. Neuropsychopharmacology, 28(2), 359–370. https://doi.org/10.1038/sj.npp.1300030

Dostupnost:

Anglická verze CDS je volně dostupná v odborné literatuře a výzkumných publikacích. Česká verze je dostupná pouze neoficiálně v rámci odborných studií nebo překladů v akademickém prostředí.

Open Source (zdarma k využití): ANO

Název nástroje:

CRAFFT (Car, Relax, Alone, Forget, Friends, Trouble)

Účel/zaměření/věkovéomezení:

Nástroj určený k self-administraci nebo vedenému rozhovoru za účelem identifikace rizikového nebo škodlivého užívání alkoholu a jiných návykových látek. Je specificky vyvinut pro adolescenty ve věku přibližně 12 až 21 let.

Charakteristika:

CRAFFT je krátký screeningový nástroj pro adolescenty, který umožňuje rychlou identifikaci rizikového užívání návykových látek. Vyvinul jej tým z Boston Children’s Hospital a nástroj je běžně využíván v primární zdravotní péči, školách i komunitních službách. Dotazník se skládá ze dvou částí. První část obsahuje tři otázky zaměřené na užívání alkoholu, marihuany a jiných drog během posledních 12 měsíců. Pokud respondent odpoví „ano“ na kteroukoli z těchto otázek, pokračuje do druhé části. Druhá část obsahuje šest položek, jejichž počáteční písmena tvoří název CRAFFT. Otázky se týkají rizikového chování, jako je řízení pod vlivem, užívání návykových látek o samotě, výpadky paměti, nebo problémy se zákonem. Každá kladná odpověď se počítá jako jeden bod. Skóre 2 a více bodů naznačuje zvýšené riziko a doporučuje se odborné posouzení. Administrace dotazníku trvá přibližně pět minut. CRAFFT lze použít jako samovyplňovací formulář, případně jako součást rozhovoru s odborníkem. Dotazník byl validován v řadě studií a vykazuje dobrou senzitivitu i specificitu. V českém prostředí byl zaznamenán pracovní překlad v rámci výzkumných a klinických aktivit, například Centrem adiktologie 1. LF UK. Oficiální schválená česká verze však není veřejně dostupná ani publikovaná v rámci autorizovaných distribučních kanálů.

Citace originálního zdroje:

Knight, J. R., Shrier, L. A., Bravender, T. D., Farrell, M., Vander Bilt, J., & Shaffer, H. J. (1999). A new brief screen for adolescent substance abuse. Archives of Pediatrics & Adolescent Medicine, 153(6), 591–596. https://doi.org/10.1001/archpedi.153.6.591

Dostupnost:

Anglická verze je volně dostupná na webu vývojového týmu. Česká verze existuje pouze ve formě pracovního překladu, není však oficiálně publikována.

Open Source (zdarma k využití): ANO (anglická verze)

Název nástroje:

Fagerström Test of Nicotine Dependence (FTND)

Účel/zaměření/věkové omezení:

Standardizovaný nástroj určený k hodnocení fyzické závislosti na nikotinu u kuřáků. Je vhodný pro dospívající a dospělé osoby (běžně od 15 let věku výše) a využívá se především v adiktologii, klinické praxi, prevenci a výzkumu.

Charakteristika:

FTND je šestipoložkový dotazník, který vznikl jako revize původního Fagerströmova tolerance questionnaire (FTQ). Vyvinut byl v roce 1991 autory Heatherton, Kozlowski, Frecker a Fagerström. Zaměřuje se na fyzické projevy závislosti na nikotinu, jako je potřeba kouřit krátce po probuzení, denní spotřeba cigaret či potíže s odvykáním.

Otázky jsou bodovány od 0 do 3 (některé 0–1), maximální skóre je 10 bodů. Vyšší skóre odpovídá silnější závislosti na nikotinu. Příkladové položky:

• Jak brzy po probuzení si zapálíte první cigaretu?

• Kouříte i tehdy, když jste nemocný/á a většinu dne ležíte?

• Kolik cigaret denně obvykle vykouříte?

Interpretace skóre:

• 0–2 body: Nízká závislost

• 3–4 body: Nízká až střední závislost

• 5–6 bodů: Střední závislost

• 7–8 bodů: Vysoká závislost

• 9–10 bodů: Velmi vysoká závislost

FTND je jedním z nejčastěji používaných nástrojů pro kvantitativní hodnocení závislosti na cigaretách, často se využívá i pro sledování účinnosti léčby nebo při doporučení vhodného způsobu odvykání (např. nikotinové substituce). V českém prostředí je dotazník přeložen, široce používaný a validizovaný. Byl aplikován v několika českých epidemiologických a klinických studiích, a je doporučován řadou odborných společností (např. Společností pro léčbu závislosti na tabáku).

Citace originálního zdroje:

Heatherton, T. F., Kozlowski, L. T., Frecker, R. C., & Fagerström, K. O. (1991). The Fagerström Test for Nicotine Dependence: A revision of the Fagerström Tolerance Questionnaire. British Journal of Addiction, 86(9), 1119–1127. https://doi.org/10.1111/j.1360-0443.1991.tb01879.x

Dostupnost:

Anglická verze je veřejně dostupná v odborných článcích a online. Česká verze je volně k dispozici prostřednictvím preventivních a zdravotnických institucí a odborných materiálů.

Open Source (zdarma k využití): ANO

Název nástroje:

IGDS9 SF (Internet Gaming Disorder Scale – Short Form)

Účel/zaměření/věkové omezení:

Krátký screeningový nástroj určený k identifikaci příznaků poruchy herního chování na internetu (Internet Gaming Disorder) u adolescentů i dospělých. Vhodný pro věkové skupiny přibližně od 12 let výš, zejména pro výzkum, klinickou diagnostiku či preventivní šetření.

Charakteristika:

IGDS9 SF je zkrácená verze původního širšího dotazníku, obsahující 9 položek založených na kritériích DSM 5 pro poruchu herního chování. Každá položka hodnotí jednu dimenzi symptomů, jako jsou nutkavé myšlenky na hraní, neschopnost omezit hraní, přerušování jiných aktivit kvůli hraní, pokračování v hraní i při negativních důsledcích a podobně. Respondenti hodnotí každou položku na pětibodové Likertově škále (např. 1 = nikdy, 2 = zřídka, 3 = někdy, 4 = často, 5 = velmi často). Celkové skóre se pohybuje od 9 do 45. Vyšší skóre naznačuje vyšší přítomnost symptomů poruchy herního chování. Doporučeno je skóre hranice (cut off) pro rozpoznání možného problematického herního chování. Dotazník trvá méně než 5 minut a lze jej snadno použít samostatně nebo jako součást širších online dotazníků či klinických vyšetření. IGDS9 SF má dobré psychometrické vlastnosti, včetně vysoké interní konzistence a validity v různých zemích. V českém prostředí existují pracovní překlady používané výzkumně, ale oficiální česká validizovaná verze zatím nebyla široce publikována.

Citace originálního zdroje:

Pontes, H. M., & Griffiths, M. D. (2015). Measuring DSM 5 Internet gaming disorder: Development and validation of a short psychometric scale. Computers in Human Behavior, 45, 137–143. https://doi.org/10.1016/j.chb.2014.12.006

Dostupnost:

Anglická verze je volně dostupná v článcích a přílohách publikací. Česká verze existuje v rámci výzkumných přeložených studií, ale není oficiálně standardizovaná pro volné šíření.

Open Source (zdarma k využití): ANO (ve výzkumném kontextu); Licenčně je spravována prostřednictvím ePROVIDE

Název nástroje:

Minnesota Nicotine Withdrawal Scale (MNWS, revize 2020)

Účel/zaměření/věkové omezení:

Nástroj určený k měření intenzity abstinenčních příznaků po vysazení nikotinu. Používá se především u dospělých a adolescentů ve věku 15+ let v klinické praxi a výzkumu závislosti na tabáku.

Charakteristika:

Minnesota Nicotine Withdrawal Scale (MNWS) je validovaný sebehodnotící dotazník, který slouží k posouzení míry nikotinového abstinenčního syndromu v průběhu odvykání kouření. První verze byla vyvinuta na University of Minnesota, později byla několikrát revidována, naposledy v roce 2020. Dotazník se skládá z 11 položek hodnotících typické abstinenční příznaky, jako jsou:

• podrážděnost

• úzkost

• depresivní nálada

• potíže se soustředěním

• zvýšená chuť k jídlu

• nespavost

• touha po cigaretě (craving)

• neklid

• frustrace

• podrážděná nálada

• zpomalenost

Každý symptom je hodnocen pomocí Likertovy škály (obvykle 0–4 nebo 0–5), kde vyšší skóre značí větší intenzitu daného příznaku. Dotazník je navržen pro opakované použití (např. denně během prvního týdne abstinence) k monitorování vývoje příznaků a přizpůsobení podpory pacienta. Výhodou MNWS je jeho jednoduchost, časová nenáročnost (cca 2–3 minuty) a vysoká citlivost na změny. Je široce používán v klinických studiích, intervencích odvykání kouření a adiktologické praxi. V českém prostředí se nástroj využívá zejména v rámci výzkumných projektů a klinických intervencí, existuje neoficiální překlad se zachováním věrnosti originálu.

Citace originálního zdroje:

Hughes, J. R., Hatsukami, D. K., Pickens, R. W., & Svikis, D. S. (1984). The Minnesota Nicotine Withdrawal Scale. Minneapolis: University of Minnesota.

Revize 2020: Hughes, J. R., & Smith, S. S. (2020). Minnesota Nicotine Withdrawal Scale – Revised. University of Vermont.

Minnesotská škála nikotinového stažení (MNWS, revize 2020), český validovaný překlad. Klinika adiktologie 1. LF UK a VFN v Praze.

Dostupnost:

Anglická i česká verze dotazníku je volně dostupná pro nekomerční účely ve výzkumu a klinické praxi.

Open Source (zdarma k využití): ANO

Název nástroje:

POSIT (The Problem Oriented Screening Instrument for Teenagers substance use/abuse scale)

Účel/zaměření/věkové omezení:

Nástroj určený k self-administraci za účelem identifikace problémů s návykovými látkami, specificky vyvinut pro využití u adolescentů.

Charakteristika:

Dotazník POSIT (Problem Oriented Screening Instrument for Teenagers) je standardizovaný screeningový nástroj vyvinutý americkým National Institute on Drug Abuse (NIDA) a určený k rychlé identifikaci problémových oblastí u dospívajících ve věku 12 až 19 let. Cílem dotazníku je včasné zachycení rizikových faktorů, které mohou souviset s užíváním návykových látek, poruchami duševního zdraví nebo dalšími obtížemi v osobním, školním či sociálním životě adolescenta. Dotazník obsahuje celkem 139 položek rozdělených do deseti tematických oblastí: užívání návykových látek, duševní zdraví, rodinné vztahy, škola, vztahy s vrstevníky, volnočasové aktivity, tělesné zdraví, sociální dovednosti, právní problémy a chování související s rizikem. Každá z těchto oblastí je hodnocena samostatně a slouží k posouzení možného rizika nebo potřeby další odborné péče. Pro rychlý screening je možné využít i kratší verze dotazníku, zaměřené například pouze na subškálu užívání návykových látek. Odpovědi jsou formátu „Ano“ / „Ne“ a jejich četnost ve vybraných oblastech napovídá míru rizika. Dotazník je určen k samovyplnění nebo může být administrován formou strukturovaného rozhovoru. Doba potřebná k jeho vyplnění se pohybuje přibližně mezi 15 a 20 minutami. Vyhodnocení se provádí součtem pozitivních odpovědí v jednotlivých škálách. Čím vyšší je počet pozitivních odpovědí v určité oblasti, tím vyšší je pravděpodobnost, že dospívající čelí problémům vyžadujícím odbornou pozornost. V českém prostředí byl dotazník přeložen a psychometricky ověřen autory Charvát, Dolejš, Komárková, Skopal a Vavrysová v roce 2013. Česká verze vykazuje dobrou vnitřní konzistenci (Cronbachovo alfa nad 0,80) a byla testována na reprezentativním vzorku českých adolescentů (n = 415). Výsledky validizační studie ukazují, že dotazník je vhodný pro použití v prevenci, klinické praxi, školství i výzkumu jako účinný nástroj pro včasnou identifikaci ohrožených mladistvých.

Citace originálního zdroje:

Rahdert, E. R. (1991). The Adolescent Assessment/Referral System Manual. U.S. Department of Health and Human Services, National Institute on Drug Abuse. (NIH Publication No. 91-3650).

Dostupnost:

Anglický jazyk, česká verze pouze v odkazech, návrh české verze

Open Source (zdarma k využití): ANO

Název nástroje:

Screening užívání alkoholu a krátká intervence pro děti a mládež (Alcohol Screening and Brief Intervention for Youth – NIAAA Youth Guide)

Účel/zaměření/věkové omezení:

Nástroj určený ke včasné identifikaci konzumace alkoholu u dětí a dospívajících ve věku 9 až 18 let. Vznikl s cílem usnadnit odborníkům (lékařům, školním psychologům, preventistům) rychlý a účinný screening užívání alkoholu a poskytnutí odpovídající krátké intervence v závislosti na míře rizika.

Charakteristika:

Tento screeningový nástroj byl vyvinut Národním institutem pro užívání alkoholu a alkoholismus (NIAAA) jako praktická pomůcka pro odborníky v terénu. Jedná se o strukturovaný postup, který kombinuje jednoduché dotazování s jasnými doporučeními pro intervenci. Klíčovým rysem nástroje je jeho efektivita – k získání potřebných informací a zařazení respondenta do rizikové kategorie stačí pouhé dvě otázky:

1. Na kolik tvých přátel pije alkohol? (věk 9–18 let)

2. Kolikrát jsi pil(a) alkohol během posledních 12 měsíců? (věk 11–18 let)

Podle věku respondenta a jeho odpovědí je mladistvý klasifikován do jedné ze tří zón:

• Zelená (nízké riziko): edukace a posilování zdravého vývoje

• Žlutá (střední riziko): posílená intervence, sledování

• Červená (vysoké riziko): doporučení k odborné pomoci

Celý proces administrace trvá 1–2 minuty a je vhodný jak pro ústní formu, tak jako součást dotazníkového šetření. Nástroj zahrnuje i návod pro vedení rozhovoru, tipy pro komunikaci s dětmi a doporučení pro navázání intervencí. Významnou výhodou je přehlednost a snadná použitelnost bez nutnosti rozsáhlého školení. V českém prostředí neexistuje oficiální překlad, nicméně nástroj je v praxi využíván v adaptované podobě v rámci primární prevence a školních poradenských služeb.

Citace originálního zdroje:

National Institute on Alcohol Abuse and Alcoholism. (2011). Alcohol screening and brief intervention for youth: A practitioner’s guide. Bethesda, MD: U.S. Department of Health and Human Services. Dostupné z: https://www.niaaa.nih.gov

Dostupnost:

Anglická verze je volně dostupná online včetně manuálu a schémat pro intervenci. Česká verze zatím oficiálně neexistuje, k dispozici je návrh adaptace.

Open Source (zdarma k využití): ANO

Název nástroje:

Severity of Dependence Scale (SDS)

Účel/zaměření/věkové omezení:

Krátký screeningový nástroj určený k měření psychické závislosti na psychoaktivních látkách, včetně legálních i nelegálních drog (např. alkohol, konopí, opioidy, stimulancia). Je vhodný pro dospívající i dospělé osoby (typicky 15 let a více), využitelný v klinické praxi, adiktologii i výzkumu.

Charakteristika:

SDS je pětipoložkový dotazník vyvinutý výzkumným týmem Gavin, Ross & Strang (1995). Cílem je kvantifikovat subjektivní prožívání závislosti, zejména touhu, ztrátu kontroly a obavy z užívání látky. Oproti tradičním diagnostickým kritériím (např. DSM nebo ICD) se zaměřuje na subjektivní složku závislosti, což z něj činí vhodný doplněk při včasné detekci rizikového chování. Dotazník obsahuje 5 otázek vztahujících se na konkrétní látku (respondent uvede, na kterou látku odpovídá). Každá otázka je hodnocena na škále 0–3 body (celkové skóre 0–15). Vyšší skóre značí vyšší míru závislosti. Příkladové položky:

• Myslíte si, že vaše užívání látky je pod kontrolou?

• Cítil(a) jste se někdy špatně kvůli vašemu užívání?

• Bylo pro vás těžké přestat nebo omezit užívání?

Interpretace skóre:

• 0–3 body: Nízké riziko závislosti

• 4–6 bodů: Zvýšené riziko

• 7 a více bodů: Pravděpodobná závislost

SDS je rychlý na administraci (1–2 minuty), nenáročný na vyhodnocení a vhodný pro práci v terénu, v adiktologii, školních programech či nízkoprahových službách. V českém prostředí byl SDS přeložen a používán zejména v adiktologickém výzkumu. Překladové verze jsou dostupné v odborné literatuře, některé studie potvrdily dobrou vnitřní konzistenci a validitu české verze pro různé skupiny uživatelů (např. u konopí, opioidů, stimulancií).

Citace originálního zdroje:

Gossop, M., Darke, S., Griffiths, P., Hando, J., Powis, B., Hall, W., & Strang, J. (1995). The Severity of Dependence Scale (SDS): Psychometric properties of the SDS in English and Australian samples of heroin, cocaine and amphetamine users. Addiction, 90(5), 607–614. https://doi.org/10.1111/j.1360-0443.1995.tb02199.x

Dostupnost:

Anglická verze je volně dostupná v odborných publikacích a online. Česká verze existuje, ale není oficiálně publikována jako open source – bývá součástí výzkumných projektů a akademických studií.

Open Source (zdarma k využití): ANO (anglická verze) / ČÁSTEČNĚ (česká překladová verze dostupná v odborných zdrojích)

Název nástroje:

SURPS – Substance Use Risk Profile Scale

Účel/zaměření/věkové omezení:

Nástroj určený k self-administraci za účelem identifikace osobnostních rysů spojených se zvýšeným rizikem užívání návykových látek. Byl specificky vyvinut pro adolescenty a mladé dospělé, přibližně ve věku 14 až 25 let.

Charakteristika:

Dotazník SURPS (Substance Use Risk Profile Scale) je standardizovaný screeningový nástroj vytvořený kanadským výzkumným týmem pod vedením Dr. P. J. Conroye z Centre for Addiction and Mental Health (CAMH). Jeho cílem je identifikovat čtyři hlavní osobnostní charakteristiky, které jsou empiricky spojeny se zvýšenou náchylností k rizikovému užívání návykových látek: impulzivitu, vyhledávání nových podnětů (sensation seeking), úzkostnou senzitivitu a depresivní rysy. Dotazník obsahuje celkem 23 položek rozdělených do čtyř subškál:

• Impulzivita – tendence jednat bez rozvahy

• Vyhledávání nových podnětů – potřeba intenzivních a nových zážitků

• Úzkostná senzitivita – strach ze symptomů úzkosti a jejich důsledků

• Depresivita (hopelessness) – sklony k negativnímu emočnímu ladění

Respondenti hodnotí jednotlivé výroky na čtyřbodové Likertově škále od „zcela nesouhlasím“ po „zcela souhlasím“. Vyšší skóre v jednotlivých škálách naznačuje zvýšené riziko pro specifický typ užívání návykových látek (např. impulzivita bývá spojena s užíváním stimulantů, depresivita s alkoholem apod.). SURPS je určen k samovyplnění a jeho administrace zabere přibližně 5–10 minut. Je vhodný pro použití v preventivních programech, ve školním prostředí i v klinické praxi. Nástroj je ceněn pro svou prediktivní validitu, rychlost administrace a schopnost individualizovat intervence na základě osobnostního profilu respondenta. V českém prostředí byl dotazník přeložen a psychometricky ověřen výzkumným týmem vedeným Dolejšem a Skopalem. Česká verze vykazuje dobrou vnitřní konzistenci jednotlivých subškál (Cronbachovo alfa 0,66–0,82) a byla ověřena na vzorcích středoškolské mládeže.

Citace originálního zdroje:

EN: Woicik, P. A., Stewart, S. H., Pihl, R. O., & Conrod, P. J. (2009). The Substance Use Risk Profile Scale: A scale measuring traits linked to reinforcement-specific substance use profiles. Addictive Behaviors, 34(12), 1042–1055. https://doi.org/10.1016/j.addbeh.2009.07.001

CZ: Dolejš, M., Miovský, M., & Řehan, V. (2012). Testová příručka ke Škále osobnostních rysů představujících riziko z hlediska užívání návykových látek (SURPS). Univerzita Karlova, 1. lékařská fakulta, Klinika adiktologie.

Dostupnost:

Anglický originál je volně dostupný v rámci vědeckých publikací. Česká verze existuje jako validovaný překlad v rámci výzkumných projektů, není však oficiálně publikována pro volné šíření.

Open Source (zdarma k využití): ANO (anglická verze)

Název nástroje:

The South Oaks Gambling Screen (SOGS)

Účel/zaměření/věkové omezení:

Screeningový nástroj určený k identifikaci problémového a patologického hráčství (gamblingu). Je vhodný pro dospívající i dospělé osoby (typicky 16+ let) a používá se v oblasti adiktologie, klinické diagnostiky a výzkumu.

Charakteristika:

SOGS je standardizovaný dotazník, který slouží k rychlému zachycení problémového chování spojeného s hazardním hraním. Vyvinut byl v roce 1987 autory Lesieur a Blume na základě diagnostických kritérií DSM-III pro patologické hráčství. Dotazník obsahuje 20 klíčových položek zaměřených na:

• finanční důsledky hazardu

• lhaní kvůli hazardu

• nutkání hrát

• pokusy o omezení hraní

• vliv hazardu na vztahy, práci a život

Součástí jsou i doplňující položky mapující typy her, četnost hraní a půjčky kvůli hazardu. Odpovědi jsou převážně binární („ano“ / „ne“), některé s vícestupňovým výběrem. Skórování a interpretace:

• Celkové skóre se pohybuje od 0 do 20 bodů

• 0–2 bodů: Rekreační hráčství

• 3–4 body: Rizikové/problémové hráčství

• 5 a více bodů: Patologické hráčství

Dotazník je určen k samovyplnění nebo administrovanému rozhovoru. Jeho vyplnění zabere přibližně 5–10 minut. Nástroj vykazuje vysokou vnitřní konzistenci a byl ověřen v mnoha zemích i populacích. V českém prostředí existuje překlad i validizace. SOGS byl přeložen do češtiny a používán v odborné literatuře, výzkumech i praxi. Validizační studie ukazují na dobrou reliabilitu a senzitivitu v české populaci.

Citace originálního zdroje:

Lesieur, H. R., & Blume, S. B. (1987). The South Oaks Gambling Screen (SOGS): A new instrument for the identification of pathological gamblers. American Journal of Psychiatry, 144(9), 1184–1188. https://doi.org/10.1176/ajp.144.9.1184

Dostupnost:

Anglická verze dotazníku je volně dostupná online. Česká verze existuje, ale není veřejně distribuována – je dostupná prostřednictvím odborných publikací nebo institucí.

Open Source (zdarma k využití): ANO