Adiktologický screening u dospělé populace není spojen s tolika omezeními a specifiky, jako je tomu u dětské populace a dospívajících. U této cílové skupiny jde naopak o poměrně velmi jednoduché nástroje a postupy, které si je schopen rychle a snadno osvojit prakticky jakýkoli profesionál v oblasti zdravotnictví, sociálních služeb nebo školství. V České republice je těchto nástrojů adaptováno dostatečné množství a také samotný nácvik je dostupný ve formě on-line kurzů.
Samozřejmě i zde existuje řada etických i právních úskalí. Pochybnost praktického lékaře potvrzená pozitivním nálezem screeningu může vést k požadavku na specializované adiktologické vyšetření s možným následným dopadem na držení řidičského průkazu. Komunikace výsledku orientačního vyšetření nebo dokonce např. únik takové informace směrem k partnerům nebo manželům/manželkám, snadno způsobí konfliktní situace a mohou mít kontraproduktivní efekt.


Účel/zaměření/věkové omezení:
Standardizovaný psychodiagnostický nástroj určený k měření míry závislosti na alkoholu. Je vhodný pro mladé dospělé a dospělé osoby, typicky ve věku 18 let a více, a používá se především v klinickém, adiktologickém a výzkumném prostředí.
Charakteristika:
ADS (Alcohol Dependence Scale) je samostatně vyplňovaný dotazník, který vznikl jako výzkumný a klinický nástroj k identifikaci a kvantifikaci závažnosti alkoholové závislosti. Vyvinut byl v roce 1981 autory Skinnerem a Allenem na základě teoretického rámce diagnostických kritérií pro závislost dle DSM-III. Dotazník obsahuje celkem 25 položek, které pokrývají pět klíčových oblastí symptomatiky závislosti:
1. Ztráta kontroly nad pitím
2. Kognitivní a behaviorální závislost
3. Tolerance
4. Abstinenční příznaky
5. Impulsivní pití
Jednotlivé položky jsou skórovány různým způsobem – kombinace dichotomních a vícestupňových odpovědí (nejčastěji 0–3 bodů). Celkové skóre se pohybuje v rozmezí 0–47 bodů, přičemž vyšší skóre značí vyšší míru závislosti. Výsledky lze rozdělit do čtyř klinických úrovní:
• 0–13: nízká závislost
• 14–21: střední závislost
• 22–30: vysoká závislost
• 31 a více: velmi vysoká závislost
Nástroj je vhodný jak pro prvotní screening, tak i pro sledování změn stavu během léčby. Využívá se rovněž při vědeckém výzkumu závislostního chování. V českém prostředí byl dotazník přeložen a validován v rámci klinického testování. Výzkumy ukazují, že česká verze ADS má dobrou vnitřní konzistenci (Cronbachovo alfa > 0,85) a odpovídající faktorovou strukturu. Používá se v psychiatrických zařízeních, adiktologických ambulancích i výzkumných projektech zaměřených na alkoholovou závislost.
Citace originálního zdroje:
Skinner, H. A., & Allen, B. A. (1982). Alcohol Dependence Scale (ADS): User’s Guide. Toronto: Addiction Research Foundation.
Dostupnost:
Anglická verze je dostupná ve vědeckých databázích a publikacích. Česká nestandardizovaná verze existuje, ale není volně dostupná online – lze ji získat přes odborné instituce nebo akademické publikace.Open Source (zdarma k využití): ANO – Anglický originál je volně dostupný.
KE STAŽENÍ:
ADS_CZ_skala-zavislosti-na-alkoholu-dotaznik
ADS_CZ_skala-zavislosti-na-alkoholu-vyhodnoceni
ADS_EN_Alcohol-Dependence-Scale_ADS_

Účel/zaměření/věkové omezení:
Screeningový nástroj pro včasné odhalení rizikového, škodlivého a závislostního užívání alkoholu. Pro dospělé osoby, využívá se v klinické praxi, preventivních programech i výzkumu.
Charakteristika:
Dotazník AUDIT byl vyvinut Světovou zdravotnickou organizací (WHO) v roce 1989 jako univerzální nástroj pro identifikaci problematického užívání alkoholu napříč kulturami. Obsahuje 10 položek, které pokrývají tři oblasti:
• frekvence a množství konzumace alkoholu
• negativní dopady alkoholu na život a zdraví
• projevy závislosti
Každá položka je hodnocena na škále 0–4 bodů, maximální skóre je tedy 40 bodů. Dotazník je určen k samovyplnění nebo administraci odborníkem a jeho vyplnění trvá přibližně 2–3 minuty. Interpretace skóre:
• 0–7 bodů: Nízké riziko
• 8–15 bodů: Rizikové užívání
• 16–19 bodů: Škodlivé užívání
• 20 a více bodů: Pravděpodobná závislost
Nástroj je mezinárodně validizovaný, citlivý a specifický. Využívá se nejen v klinických zařízeních, ale i v preventivní práci se školní mládeží, v primární péči či v pracovnělékařských službách. V českém prostředí je AUDIT standardně používán, přeložen a validizován. Je doporučen například Národním akčním plánem pro alkohol a využíván v materiálech Státního zdravotního ústavu nebo v projektech WHO.
Citace originálního zdroje:
Babor, T. F., Higgins-Biddle, J. C., Saunders, J. B., & Monteiro, M. G. (2001). AUDIT: The Alcohol Use Disorders Identification Test – Guidelines for Use in Primary Care (2nd ed.). World Health Organization. https://apps.who.int/iris/handle/10665/67205
Dostupnost:
Anglická i česká verze jsou volně dostupné online v rámci WHO a národních zdravotnických institucí.Open Source (zdarma k využití): ANO
KE STAŽENÍ:

Účel/zaměření/věkové omezení:
Zkrácená verze nástroje určeného k hodnocení závažnosti problémů spojených s užíváním návykových látek u dospělých klientů ve věku 18+. Slouží pro klinickou diagnostiku, plánování léčby a sledování jejího průběhu.
Charakteristika:
ASI-Lite je standardizovaný polostrukturovaný rozhovor, který vychází z plné verze nástroje Addiction Severity Index (ASI). Vyvinut byl za účelem zkrácení administrace a zvýšení praktičnosti nástroje při zachování jeho psychometrických vlastností. Hodnotí šest hlavních oblastí:
• zdravotní stav
• zaměstnání a zdroje obživy
• užívání alkoholu a drog
• trestná činnost
• rodinné a sociální vztahy
• psychický stav
Oproti plné verzi ASI nástroj ASI-Lite neobsahuje hodnotící stupnici ze strany tazatele a klade menší důraz na subjektivní sebehodnocení klienta. Interview trvá přibližně 30 minut a je určeno k administraci proškoleným pracovníkem. Je vhodné pro použití ve zdravotních a sociálních službách, adiktologii, psychiatrii a výzkumu. Umožňuje opakované použití pro sledování efektivity léčby nebo změn v psychosociálním fungování klienta.
V českém prostředí zatím není oficiální validovaná verze ASI-Lite. Překlady byly využity v rámci některých výzkumných projektů nebo jako podkladové materiály v klinické praxi.
Citace originálního zdroje:
McLellan, A. T., Cacciola, J. S., Alterman, A. I., Rikoon, S. H., & Carise, D. (2006). The Addiction Severity Index at 25: Origins, contributions and transitions. The American Journal on Addictions, 15(2), 113–124. https://doi.org/10.1080/10550490500528316
Dostupnost:
Anglická verze je dostupná prostřednictvím výzkumných databází a odborných publikací.Open Source (zdarma k využití): ANO (pro nekomerční použití, dle podmínek původních autorů)
KE STAŽENÍ:
ASI_EN_lite_baseline_followup_5
Účel/zaměření/věkové omezení:
Komplexní screeningový nástroj určený k identifikaci rizikového, škodlivého a závislostního užívání návykových látek u dospělých osob ve věku 18–60 let. Umožňuje posouzení rizik spojených s konkrétními látkami a volbu vhodné intervence.
Charakteristika:
ASSIST představuje první ucelenou metodu, která zahrnuje všechny hlavní skupiny psychoaktivních látek, včetně tzv. designer drugs. Nástroj byl vyvinut Světovou zdravotnickou organizací (WHO) pro využití zejména v primární zdravotní péči, ale efektivně se uplatňuje i v oblasti adiktologie, duševního zdraví, sociálních služeb, justice či ve vězeňství. Standardní verze ASSIST v3.1 obsahuje 8 otázek, které zjišťují nejen zkušenosti s jednotlivými látkami v životě a za poslední 3 měsíce, ale i projevy závislosti, selhání v rolích, touhu po užití či zpětnou vazbu od okolí. Dotazník je určen k administraci formou rozhovoru, přičemž jeho vyplnění trvá přibližně 5–15 minut. Výstupem je rizikové skóre pro každou látku, které určuje vhodnou intervenci:
• nízké riziko – bez intervence
• střední riziko – krátká intervence
• vysoké riziko – doporučení odborného vyšetření a léčby
Zkrácená dvoupoložková verze ASSIST FC slouží jako rychlý screeningový nástroj v prostředí s omezeným časem. Hodí se pro prvotní zachycení rizikového užívání a pro následnou doporučenou krátkou intervenci. Její administrace zabere jen 2–3 minuty. ASSIST umožňuje komplexní přístup k rizikům napříč látkami – včetně tabáku, alkoholu, konopí, stimulancií, opioidů, sedativ, halucinogenů, inhalačních látek a dalších. Výhodou je flexibilita – tazatel může v případě potřeby některé otázky vynechat dle odpovědí v úvodních částech rozhovoru. Oblast využití: Nástroj je využitelný napříč zdravotnickým i sociálním spektrem: lékaři, sestry, adiktologové, psychiatři, psychologové, sociální pracovníci, pracovníci v komunitních službách, pracovníci justice a další odborníci přicházející do kontaktu s osobami užívajícími návykové látky. Výhody: jeden nástroj pro všechny látky, Vysoká použitelnost v různých oborech, Možnost krátké i plné verze podle času a potřeby, Nástroj vhodný i pro preventivní prohlídky. Metoda byla do češtiny přeložena Jiřím Barešem a týmem z Kliniky adiktologie VFN a 1. LF UK v roce 2022, za podpory Nadace Sirius. Probíhá proces validizace a standardizace na českou populaci.
Citace originálního zdroje:
Humeniuk, R., Henry-Edwards, S., Ali, R., Poznyak, V., & Monteiro, M. G. (2010). The Alcohol, Smoking and Substance Involvement Screening Test (ASSIST): Manual for use in primary care. World Health Organization.
Dostupnost:
Anglická i česká verze jsou volně dostupné online v rámci WHO a národních zdravotnických institucí.Open Source (zdarma k využití): ANO
KE STAŽENÍ:

Účel/zaměření/věkové omezení:
AUDIT-C je krátký screeningový nástroj zaměřený na identifikaci rizikového a škodlivého užívání alkoholu u dospělých. Je určen k self-administraci nebo pro použití v primární péči a dalších zdravotnických službách. Vhodný je pro osoby ve věku 18+ let.
Charakteristika:
AUDIT-C je zkrácená verze původního desetipoložkového dotazníku AUDIT, vytvořeného Světovou zdravotnickou organizací (WHO). Obsahuje pouze první tři položky z původního nástroje, které se zaměřují výhradně na konzumaci alkoholu – frekvenci pití, množství vypitého alkoholu a četnost epizod rizikového pití. Dotazník je velmi jednoduchý a časově nenáročný – jeho vyplnění trvá méně než 2 minuty. Hodnotí míru rizika prostřednictvím bodového skóre, které se počítá podle odpovědí na každou z otázek (0–4 body za každou). Maximální skóre je 12 bodů. Vyšší skóre značí vyšší riziko problémového užívání alkoholu. Obecně se za rizikové považuje skóre ≥4 u mužů a ≥3 u žen. Při dosažení těchto hodnot je doporučeno provést další vyšetření nebo nabídnout krátkou intervenci. Dotazník je často používán v klinické praxi i výzkumu a je ceněn pro svou rychlost, jednoduchost a validitu v predikci problémového užívání alkoholu.
Citace originálního zdroje:
Babor, T. F., Higgins-Biddle, J. C., Saunders, J. B., & Monteiro, M. G. (2001). Audit: The Alcohol Use Disorders Identification Test: Guidelines for Use in Primary Care (2. vyd.). World Health Organization. Český překlad: Klinika adiktologie 1. LF UK a VFN v Praze, 2012.
Dostupnost:
anglická verze, česká verzeOpen source (zdarma k využití): ANO
KE STAŽENÍ:

Ultrakrátký screeningový nástroj pro rychlé odhalení problémového užívání alkoholu, typicky využívaný u dospělých osob. Může být použit i u adolescentů, ale validita je nejvyšší u osob starších 16 let. Doporučuje se jako úvodní orientační nástroj v klinickém, adiktologickém nebo preventivním kontextu.
Charakteristika:
CAGE je čtyřpoložkový dotazník, jehož název je akronymem z anglických klíčových slov Cut down, Annoyed, Guilty, Eye-opener. Jedná se o jednoduchý nástroj vyvinutý Mayfieldem, McLeodem a Hallsem (1974) pro rychlé a nenáročné zhodnocení rizikového vztahu k alkoholu. Každá otázka má binární odpověď (Ano/Ne), výsledné skóre se počítá jako počet kladných odpovědí (0–4 body). Interpretace je jednoduchá: již dvě kladné odpovědi indikují možný problém s alkoholem a potřebu dalšího posouzení. Položky dotazníku CAGE:
1. Cítil(a) jste někdy potřebu omezit své pití? (Cut down)
2. Rozčilovalo vás někdy, že vás kritizovali kvůli pití? (Annoyed)
3. Cítil(a) jste se někdy kvůli pití vinný/á? (Guilty)
4. Vypil(a) jste si někdy ráno jako „zotavovací drink“? (Eye-opener)
Interpretace skóre:
• 0–1 bod: nízké riziko
• 2–4 body: podezření na problémové užívání alkoholu; doporučeno další odborné posouzení
Výhodou CAGE je jeho rychlost a jednoduchost – vyplnění zabere méně než jednu minutu. Je vhodný pro primární péči, přednemocniční screening, i jako součást širší diagnostiky. V českém prostředí existuje ověřený překlad dotazníku, který je používán v odborných i preventivních materiálech, např. v publikacích Společnosti pro návykové nemoci či v Národním akčním plánu ke snížení škod působených alkoholem.
Citace originálního zdroje:
Ewing, J. A. (1984). Detecting alcoholism: The CAGE questionnaire. JAMA, 252(14), 1905–1907. https://doi.org/10.1001/jama.1984.03350140051025
Dostupnost:
Anglická i česká verze jsou volně dostupné v rámci odborných a veřejných zdravotnických materiálů.Open Source (zdarma k využití): ANO
KE STAŽENÍ:
CAGE_EN_substance-screening-tool

Účel/zaměření/věkové omezení:
Psychometrický nástroj sloužící k měření míry závislosti na cigaretách (nikotinu) u adolescentů a dospělých kuřáků. Určený pro věkovou skupinu 15+ let, využitelný ve výzkumném, klinickém i preventivním prostředí.
Charakteristika:
Cigarette Dependence Scale (CDS) je self-report dotazník, který vznikl jako alternativní a podrobnější nástroj k tradičně používanému Fagerströmovu testu nikotinové závislosti (FTND). Vyvinut byl v roce 2006 výzkumným týmem pod vedením Jean-François Etter na základě psychologických a behaviorálních modelů závislosti. Existují dvě hlavní verze dotazníku:
• CDS-12: plná verze se 12 položkami
• CDS-5: zkrácená verze se 5 položkami pro rychlý screening
Dotazník hodnotí různé aspekty závislosti na cigaretách, např.:
• nutkání kouřit
• frekvenci kouření
• kontrolu nad spotřebou
• úzkost při vysazení
• perzistenci kouření i přes negativní důsledky
Každá položka je hodnocena pomocí Likertovy škály (např. 1–5), výsledné skóre udává míru závislosti – čím vyšší skóre, tím vyšší pravděpodobnost nikotinové závislosti. Oproti FTND vykazuje CDS vyšší psychometrickou validitu a zahrnuje širší spektrum behaviorálních znaků závislosti. CDS je snadno administrovatelný (cca 2–4 minuty), vhodný pro použití v klinických zařízeních, v adiktologii, školství a výzkumu zaměřeném na prevenci kouření. V českém prostředí byl nástroj neoficiálně přeložen a používán zejména v akademickém výzkumu. Oficiální validizace české verze zatím není dostupná.
Citace originálního zdroje:
Etter, J. F., Le Houezec, J., & Perneger, T. V. (2003). A self-administered questionnaire to measure dependence on cigarettes: The Cigarette Dependence Scale. Neuropsychopharmacology, 28(2), 359–370. https://doi.org/10.1038/sj.npp.1300030
Dostupnost:
Anglická verze CDS je volně dostupná v odborné literatuře a výzkumných publikacích. Česká verze je dostupná pouze neoficiálně v rámci odborných studií nebo překladů v akademickém prostředí.Open Source (zdarma k využití): ANO
KE STAŽENÍ:
CDS_CZ_skala-zavislosti-na-cigaretach-dotaznik
CDS-5_CZ_TSZ_skorovani_manual_CZ

Účel/zaměření/věkové omezení:
Screeningový nástroj určený k rychlému posouzení míry problémového užívání drog, vyvinutý pro použití u dospělých osob (18+). Slouží jako první krok při rozhodování, zda je vhodné doporučit další odborné vyšetření nebo léčbu závislosti.
Charakteristika:
Dotazník DAST byl vytvořen v roce 1982 epidemiologem Harvey A. Skinnerm jako analogie ke známému alkoholovému dotazníku MAST. Je určen ke zhodnocení nealkoholového užívání návykových látek (včetně nelegálních drog, ale mimo alkohol a tabák) a jeho dopadu na život jedince. Existuje několik verzí:
• DAST-28 (původní 28 položek)
• DAST-20 (zkrácená forma)
• DAST-10 (nejčastěji používaná krátká verze)
Otázky jsou formulovány jako Ano / Ne, a pokrývají témata jako:
• časté užívání drog
• pocity viny
• selhání ve vztazích nebo práci
• problémy se zákonem
• pokusy o omezení užívání
Vyhodnocení: Skóre se vypočítává součtem odpovědí „Ano“ (1 bod za každé). Celkové skóre určuje závažnost užívání:
• 0 bodů: žádný nález
• 1–2 body: nízké riziko – doporučeno poskytnout informace
• 3–5 bodů: střední riziko – doporučena krátká intervence
• 6+ bodů: vysoké riziko – doporučeno odborné vyšetření a léčba
Oblast využití: DAST lze využít v oblasti primární péče, psychiatrie, psychologie, adiktologie, sociálních služeb a veřejného zdraví. Nástroj je vhodný pro rychlý screening během klinických vyšetření, preventivních prohlídek, nebo ve výzkumných studiích. Administrace: Dotazník je možné použít jako samovyplňovací formulář nebo jej administrovat formou rozhovoru. Vyplnění trvá přibližně 5 minut. Výhody: Rychlý a jednoduchý screeningový nástroj, Mnohočetné jazykové mutace, Snadné skórování, Možné využití ve zdravotnictví i sociálních službách, Validizovaný v řadě zemí a prostředí. Nástroj je neoficiálně využíván v české adiktologické praxi, dostupnost oficiálně validované verze zatím není potvrzena. Překlad je možný na základě veřejně dostupného anglického originálu.
Citace originálního zdroje:
Skinner, H. A. (1982). The Drug Abuse Screening Test. Addictive Behaviors, 7(4), 363–371. https://doi.org/10.1016/0306-4603(82)90005-3
Dostupnost:
Anglická verze volně ke stažení.Open Source (zdarma k využití): ANO
KE STAŽENÍ:
DAST_EN_ Guide 2019 - Remediated
Účel/zaměření/věkové omezení:
Standardizovaný nástroj určený k hodnocení fyzické závislosti na nikotinu u kuřáků. Je vhodný pro dospívající a dospělé osoby (běžně od 15 let věku výše) a využívá se především v adiktologii, klinické praxi, prevenci a výzkumu.
Charakteristika:
FTND je šestipoložkový dotazník, který vznikl jako revize původního Fagerströmova tolerance questionnaire (FTQ). Vyvinut byl v roce 1991 autory Heatherton, Kozlowski, Frecker a Fagerström. Zaměřuje se na fyzické projevy závislosti na nikotinu, jako je potřeba kouřit krátce po probuzení, denní spotřeba cigaret či potíže s odvykáním. Otázky jsou bodovány od 0 do 3 (některé 0–1), maximální skóre je 10 bodů. Vyšší skóre odpovídá silnější závislosti na nikotinu. Příkladové položky:
• Jak brzy po probuzení si zapálíte první cigaretu?
• Kouříte i tehdy, když jste nemocný/á a většinu dne ležíte?
• Kolik cigaret denně obvykle vykouříte?
Interpretace skóre:
• 0–2 body: Nízká závislost
• 3–4 body: Nízká až střední závislost
• 5–6 bodů: Střední závislost
• 7–8 bodů: Vysoká závislost
• 9–10 bodů: Velmi vysoká závislost
FTND je jedním z nejčastěji používaných nástrojů pro kvantitativní hodnocení závislosti na cigaretách, často se využívá i pro sledování účinnosti léčby nebo při doporučení vhodného způsobu odvykání (např. nikotinové substituce). V českém prostředí je dotazník přeložen, široce používaný a validizovaný. Byl aplikován v několika českých epidemiologických a klinických studiích, a je doporučován řadou odborných společností (např. Společností pro léčbu závislosti na tabáku).
Citace originálního zdroje:
Heatherton, T. F., Kozlowski, L. T., Frecker, R. C., & Fagerström, K. O. (1991). The Fagerström Test for Nicotine Dependence: A revision of the Fagerström Tolerance Questionnaire. British Journal of Addiction, 86(9), 1119–1127. https://doi.org/10.1111/j.1360-0443.1991.tb01879.x
Dostupnost:
Anglická verze je veřejně dostupná v odborných článcích a online. Česká verze je volně k dispozici prostřednictvím preventivních a zdravotnických institucí a odborných materiálů.Open Source (zdarma k využití): ANO
KE STAŽENÍ:
FTND_CZ_fagerstromuv-test-nikotinove-zavislosti-cz

Účel/zaměření/věkové omezení:
Krátký screeningový nástroj určený k identifikaci příznaků poruchy herního chování na internetu (Internet Gaming Disorder) u adolescentů i dospělých. Vhodný pro věkové skupiny přibližně od 12 let výš, zejména pro výzkum, klinickou diagnostiku či preventivní šetření.
Charakteristika:
IGDS9 SF je zkrácená verze původního širšího dotazníku, obsahující 9 položek založených na kritériích DSM 5 pro poruchu herního chování. Každá položka hodnotí jednu dimenzi symptomů, jako jsou nutkavé myšlenky na hraní, neschopnost omezit hraní, přerušování jiných aktivit kvůli hraní, pokračování v hraní i při negativních důsledcích a podobně. Respondenti hodnotí každou položku na pětibodové Likertově škále (např. 1 = nikdy, 2 = zřídka, 3 = někdy, 4 = často, 5 = velmi často). Celkové skóre se pohybuje od 9 do 45. Vyšší skóre naznačuje vyšší přítomnost symptomů poruchy herního chování. Doporučeno je skóre hranice (cut off) pro rozpoznání možného problematického herního chování. Dotazník trvá méně než 5 minut a lze jej snadno použít samostatně nebo jako součást širších online dotazníků či klinických vyšetření. IGDS9 SF má dobré psychometrické vlastnosti, včetně vysoké interní konzistence a validity v různých zemích. V českém prostředí existují pracovní překlady používané výzkumně, ale oficiální česká validizovaná verze zatím nebyla široce publikována.
Citace originálního zdroje:
Pontes, H. M., & Griffiths, M. D. (2015). Measuring DSM 5 Internet gaming disorder: Development and validation of a short psychometric scale. Computers in Human Behavior, 45, 137–143. https://doi.org/10.1016/j.chb.2014.12.006
Dostupnost:
Anglická verze je volně dostupná v článcích a přílohách publikací. Česká verze existuje v rámci výzkumných přeložených studií, ale není oficiálně standardizovaná pro volné šíření.Open Source (zdarma k využití): ANO (ve výzkumném kontextu); Licenčně je spravována prostřednictvím ePROVIDE
KE STAŽENÍ:

Účel/zaměření/věkové omezení:
Screeningový nástroj pro rychlé zhodnocení problémového užívání alkoholu u dospělých (18+). Je určen pro klinické i neklinické prostředí a pomáhá rozpoznat míru rizika a závislosti na alkoholu.
Charakteristika:
MAST je jedním z nejdéle používaných nástrojů v oblasti adiktologie. Vyvinut byl v roce 1971 Johnem A. Selzerem a jeho kolegy na Michiganské univerzitě jako prostředek ke kvantifikaci alkoholového problému. Standardní verze obsahuje 25 otázek zaměřených na různé aspekty pití alkoholu – sociální důsledky, zdravotní problémy, mezilidské konflikty, výčitky, ztrátu kontroly nad pitím, apod. Existují také zkrácené verze, např. Short MAST (SMAST) se 13 nebo 10 položkami. Otázky jsou uzavřeného typu („ano/ne“), někdy s váhovaným bodovým hodnocením. Vyšší skóre značí závažnější problém s alkoholem. Vyhodnocení: Každá odpověď „ano“ přiděluje 1–2 body dle závažnosti. Celkové skóre určuje závažnost alkoholového problému:
• 0–3 bodů: žádný nebo nízký problém
• 4–5 bodů: střední riziko
• 6 a více bodů: vysoké riziko nebo pravděpodobná závislost
MAST je využitelný ve všeobecné lékařské praxi, psychiatrii, adiktologii, psychologii, sociální práci, vězeňství, pracovním lékařství i ve výzkumu. Nástroj lze použít jako samovyplňovací dotazník nebo jako strukturovaný rozhovor. Vyplnění plné verze trvá přibližně 10–15 minut, zkrácené verze 5–7 minut. Výhody: Dlouhodobě ověřený nástroj s vysokou validitou, Citlivý na rozpoznání závažnějších forem alkoholismu, Více variant podle potřeb a časových možností (plná / krátká verze), Vhodný pro použití ve screeningových i intervenčních programech. Nástroj MAST byl používán v české klinické praxi, avšak standardizace zatím není plně potvrzena. Doporučeno používat s ohledem na mezinárodní validaci. Existují i české adaptace krátkých verzí (např. SMAST–13).
Citace originálního zdroje:
Selzer, M. L. (1971). The Michigan Alcoholism Screening Test: The quest for a new diagnostic instrument. American Journal of Psychiatry, 127(12), 1653–1658. https://doi.org/10.1176/ajp.127.12.1653
Dostupnost:
Anglické verze MAST-25 a SMAST-13Open Source (zdarma k využití): ANO
KE STAŽENÍ:

Účel/zaměření/věkové omezení:
Nástroj určený k měření intenzity abstinenčních příznaků po vysazení nikotinu. Používá se především u dospělých a adolescentů ve věku 15+ let v klinické praxi a výzkumu závislosti na tabáku.
Charakteristika:
Minnesota Nicotine Withdrawal Scale (MNWS) je validovaný sebehodnotící dotazník, který slouží k posouzení míry nikotinového abstinenčního syndromu v průběhu odvykání kouření. První verze byla vyvinuta na University of Minnesota, později byla několikrát revidována, naposledy v roce 2020. Dotazník se skládá z 11 položek hodnotících typické abstinenční příznaky, jako jsou:
• podrážděnost
• úzkost
• depresivní nálada
• potíže se soustředěním
• zvýšená chuť k jídlu
• nespavost
• touha po cigaretě (craving)
• neklid
• frustrace
• podrážděná nálada
• zpomalenost
Každý symptom je hodnocen pomocí Likertovy škály (obvykle 0–4 nebo 0–5), kde vyšší skóre značí větší intenzitu daného příznaku. Dotazník je navržen pro opakované použití (např. denně během prvního týdne abstinence) k monitorování vývoje příznaků a přizpůsobení podpory pacienta. Výhodou MNWS je jeho jednoduchost, časová nenáročnost (cca 2–3 minuty) a vysoká citlivost na změny. Je široce používán v klinických studiích, intervencích odvykání kouření a adiktologické praxi. V českém prostředí se nástroj využívá zejména v rámci výzkumných projektů a klinických intervencí, existuje neoficiální překlad se zachováním věrnosti originálu.
Citace originálního zdroje:
Hughes, J. R., Hatsukami, D. K., Pickens, R. W., & Svikis, D. S. (1984). The Minnesota Nicotine Withdrawal Scale. Minneapolis: University of Minnesota.
Revize 2020: Hughes, J. R., & Smith, S. S. (2020). Minnesota Nicotine Withdrawal Scale – Revised. University of Vermont.
Minnesotská škála nikotinového stažení (MNWS, revize 2020), český validovaný překlad. Klinika adiktologie 1. LF UK a VFN v Praze.
Dostupnost:
Anglická i česká verze dotazníku je volně dostupná pro nekomerční účely ve výzkumu a klinické praxi.Open Source (zdarma k využití): ANO
KE STAŽENÍ:

Účel/zaměření/věkové omezení:
Self-report dotazník určený k identifikaci příznaků „potravinové závislosti“ / nadměrného komerčního (nezdravého) užívání potravin. Je vhodný pro dospělé osoby (běžně 18+), používá se v klinické výživě, psychologii a výzkumu poruch příjmu potravy.
Charakteristika:
mYFAS 2.0 je upravená verze původní Yale Food Addiction Scale, přizpůsobená pro diagnostiku dle kritérií závislosti (analogicky k DSM) v kontextu potravinového chování. Dotazník zkoumá symptomy jako:
• Nutkání / touhu po jídle
• Ztrátu kontroly nad množstvím konzumovaných potravin
• Neustálé přemýšlení o jídle
• Pokračování v konzumaci i přes negativní následky
• Tolerance (potřeba většího množství)
• Abstinenční pocity při omezení
• Selhání ve snaze omezit
• Užívání jídla k úniku od emocí
mYFAS 2.0 typicky obsahuje kolem 13–16 položek (záleží na variantě), hodnotí se pomocí Likertovy škály (např. 0 = nikdy, vyšší hodnoty znamenají vyšší četnost). Na základě skóre lze identifikovat osoby splňující diagnostické kritérium „food addiction“. Vyplnění dotazníku trvá přibližně 5 minut. Je vhodný pro výzkumné studie, klinické hodnocení a sledování změn při intervenčních programech omezujících nezdravé stravování. V českém prostředí existují pracovní překlady používané v klinických studiích, ovšem oficiálně validizovaná verze mYFAS 2.0 zatím není etablována.
Citace originálního zdroje:
Schulte, E. M., Gearhardt, A. N., & Grilo, C. M. (2018). A latent class analysis of the Modified Yale Food Addiction Scale 2.0 in a large nationally representative sample of U.S. adults. Appetite, 123, 382–388. https://doi.org/10.1016/j.appet.2018.01.018
Pipová, H., Černý, M., Miovský, M., & Gabrhelík, R. (2021). Validation of the Czech Modified Yale Food Addiction Scale 2.0: Psychometric properties in a representative sample of adolescents. Adiktologie, 21(3), 185–195. https://adiktologie-journal.eu/wp-content/uploads/2021/12/21_026_Pipova_WEB-FINAL.pdf
Dostupnost:
Anglická verze je dostupná jako příloha článků výživové psychologie. Česká verze je dostupná v rámci výzkumných projektů a překladových studií.Open Source (zdarma k využití): ANO (v nekomerčních výzkumných modelech)
KE STAŽENÍ:

Psychometrický nástroj určený k měření míry psychické závislosti na alkoholu u dospělých osob. Nástroj je vhodný pro věkovou skupinu 18+ let a využívá se ve výzkumu, klinické praxi i při sledování účinnosti léčby závislosti na alkoholu.
Charakteristika:
Obsessive Compulsive Drinking Scale (OCDS) je self-report dotazník, jehož cílem je zhodnotit kognitivní a behaviorální aspekty užívání alkoholu, především intenzitu touhy po alkoholu, míru zaujetí pitím a obtíže s kontrolou nad užíváním alkoholu. Nástroj byl vyvinut v roce 1995 týmem vedeným Raymondem F. Antonem. Dotazník vychází z konceptu obsedantně-kompulzivní poruchy, a adaptuje tyto principy na oblast návykového chování. Obsahuje celkem 14 položek rozdělených do dvou hlavních oblastí:
• Obsese (např. nutkavé myšlenky na alkohol, plánování pití, obavy z nedostatku alkoholu),
• Kompulze (např. neschopnost odolat pití, ztráta kontroly při konzumaci).
Položky jsou hodnoceny na Likertově škále (např. 0–4 nebo 1–7), přičemž vyšší skóre značí vyšší míru závislosti. Celkové skóre poskytuje přehled o závažnosti alkoholového chování a umožňuje sledovat změny v čase – např. při terapeutické intervenci. Dotazník je snadno administrativně proveditelný a trvá přibližně 5–10 minut. Použití je vhodné v klinickém prostředí adiktologických služeb, v ambulantní péči i ve výzkumu. V českém prostředí byl nástroj neoficiálně přeložen a používán v rámci některých adiktologických zařízení, nicméně oficiální validizace české verze zatím není publikována.
Citace originálního zdroje:
Anton, R. F., Moak, D. H., & Latham, P. K. (1995). The Obsessive Compulsive Drinking Scale: A new method of assessing outcome in alcoholism treatment studies. Archives of General Psychiatry, 52(7), 513–520. https://doi.org/10.1001/archpsyc.1995.03950190051010
Dostupnost:
Anglická verze je informativně dostupná v odborné literatuře. Česká verze je dostupná pouze neoficiálně v rámci klinické praxe nebo interních překladů.Open Source (zdarma k využití): NE (licence: https://eprovide.mapi-trust.org/instruments/obsessive-compulsive-drinking-scale)
KE STAŽENÍ:

Účel/zaměření/věkové omezení:
Krátký screeningový nástroj určený k měření psychické závislosti na psychoaktivních látkách, včetně legálních i nelegálních drog (např. alkohol, konopí, opioidy, stimulancia). Je vhodný pro dospívající i dospělé osoby (typicky 15 let a více), využitelný v klinické praxi, adiktologii i výzkumu.
Charakteristika:
SDS je pětipoložkový dotazník vyvinutý výzkumným týmem Gavin, Ross & Strang (1995). Cílem je kvantifikovat subjektivní prožívání závislosti, zejména touhu, ztrátu kontroly a obavy z užívání látky. Oproti tradičním diagnostickým kritériím (např. DSM nebo ICD) se zaměřuje na subjektivní složku závislosti, což z něj činí vhodný doplněk při včasné detekci rizikového chování. Dotazník obsahuje 5 otázek vztahujících se na konkrétní látku (respondent uvede, na kterou látku odpovídá). Každá otázka je hodnocena na škále 0–3 body (celkové skóre 0–15). Vyšší skóre značí vyšší míru závislosti. Příkladové položky:
• Myslíte si, že vaše užívání látky je pod kontrolou?
• Cítil(a) jste se někdy špatně kvůli vašemu užívání?
• Bylo pro vás těžké přestat nebo omezit užívání?
Interpretace skóre:
• 0–3 body: Nízké riziko závislosti
• 4–6 bodů: Zvýšené riziko
• 7 a více bodů: Pravděpodobná závislost
SDS je rychlý na administraci (1–2 minuty), nenáročný na vyhodnocení a vhodný pro práci v terénu, v adiktologii, školních programech či nízkoprahových službách. V českém prostředí byl SDS přeložen a používán zejména v adiktologickém výzkumu. Překladové verze jsou dostupné v odborné literatuře, některé studie potvrdily dobrou vnitřní konzistenci a validitu české verze pro různé skupiny uživatelů (např. u konopí, opioidů, stimulancií).
Citace originálního zdroje:
Gossop, M., Darke, S., Griffiths, P., Hando, J., Powis, B., Hall, W., & Strang, J. (1995). The Severity of Dependence Scale (SDS): Psychometric properties of the SDS in English and Australian samples of heroin, cocaine and amphetamine users. Addiction, 90(5), 607–614. https://doi.org/10.1111/j.1360-0443.1995.tb02199.x
Dostupnost:
Anglická verze je volně dostupná v odborných publikacích a online. Česká verze existuje, ale není oficiálně publikována jako open source – bývá součástí výzkumných projektů a akademických studií.Open Source (zdarma k využití): ANO (anglická verze) / ČÁSTEČNĚ (česká překladová verze dostupná v odborných zdrojích)
KE STAŽENÍ:

Účel/zaměření/věkové omezení:
Screeningový nástroj určený k identifikaci problémového a patologického hráčství (gamblingu). Je vhodný pro dospívající i dospělé osoby (typicky 16+ let) a používá se v oblasti adiktologie, klinické diagnostiky a výzkumu.
Charakteristika:
SOGS je standardizovaný dotazník, který slouží k rychlému zachycení problémového chování spojeného s hazardním hraním. Vyvinut byl v roce 1987 autory Lesieur a Blume na základě diagnostických kritérií DSM-III pro patologické hráčství. Dotazník obsahuje 20 klíčových položek zaměřených na:
• finanční důsledky hazardu
• lhaní kvůli hazardu
• nutkání hrát
• pokusy o omezení hraní
• vliv hazardu na vztahy, práci a život
Součástí jsou i doplňující položky mapující typy her, četnost hraní a půjčky kvůli hazardu. Odpovědi jsou převážně binární („ano“ / „ne“), některé s vícestupňovým výběrem. Skórování a interpretace:
• Celkové skóre se pohybuje od 0 do 20 bodů
• 0–2 bodů: Rekreační hráčství
• 3–4 body: Rizikové/problémové hráčství
• 5 a více bodů: Patologické hráčství
Dotazník je určen k samovyplnění nebo administrovanému rozhovoru. Jeho vyplnění zabere přibližně 5–10 minut. Nástroj vykazuje vysokou vnitřní konzistenci a byl ověřen v mnoha zemích i populacích. V českém prostředí existuje překlad i validizace. SOGS byl přeložen do češtiny a používán v odborné literatuře, výzkumech i praxi. Validizační studie ukazují na dobrou reliabilitu a senzitivitu v české populaci.
Citace originálního zdroje:
Lesieur, H. R., & Blume, S. B. (1987). The South Oaks Gambling Screen (SOGS): A new instrument for the identification of pathological gamblers. American Journal of Psychiatry, 144(9), 1184–1188. https://doi.org/10.1176/ajp.144.9.1184
Dostupnost:
Anglická verze dotazníku je volně dostupná online. Česká verze existuje, ale není veřejně distribuována – je dostupná prostřednictvím odborných publikací nebo institucí.Open Source (zdarma k využití): ANO
KE STAŽENÍ:
SOGS_CZ_dotaznik-na-patologicke-hracstvi
SOGS_CZ_vyhodnoceni-dotazniku-na-patologicke-hracstvi
SOGS_EN_south-oaks-gambling-screen-SOGS

Sebehodnoticí nástroj určený k měření motivace ke změně chování. Nejčastěji se používá v oblasti závislostí, duševního zdraví, změny životního stylu (např. kouření, alkohol, hubnutí) a psychoterapie. Vhodný pro dospělé osoby (18+). Umožňuje posoudit, v jaké fázi změny se daný jedinec nachází, podle modelu Transtheoretického přístupu (Prochaska & DiClemente).
Charakteristika:
URICA je postaven na transtheoretickém modelu změny, který předpokládá, že změna chování probíhá v několika fázích:
• Prekontemplace (nezvažuje změnu)
• Kontemplace (zvažuje změnu)
• Příprava (plánuje změnu)
• Akce (aktivně mění chování)
• (některé verze zahrnují i fázi udržení)
Standardní verze obsahuje 32 položek rozdělených do čtyř škál (každá po 8 položkách):
• Precontemplation
• Contemplation
• Action
• Maintenance
Respondenti hodnotí výroky na 5bodové Likertově škále (1 = vůbec nesouhlasím, 5 = zcela souhlasím). Výsledky pomáhají určit, ve které fázi změny se klient nachází, a jaký přístup/intervence může být nejvhodnější. Délka vyplnění: Přibližně 5–10 minut. Použití / využití:
• Klinická diagnostika a individuální plánování terapie (např. při závislostech)
• Výzkum behaviorálních změn (zejména u rizikového chování)
• Evaluace účinnosti intervencí v oblasti zdraví, prevence a psychoterapie
• Východisko pro motivační rozhovor nebo další psychologické intervence
Jazykové mutace a dostupnost: Originální anglická verze je volně dostupná pro výzkumné a klinické použití. Česká verze byla přeložena a použita v několika studiích, existují validované překlady (např. v oblasti závislostí a léčby alkoholu). Pro použití se doporučuje kontaktovat příslušné výzkumné týmy nebo pracoviště.
Citace originálního zdroje:
DiClemente, C. C., & Hughes, S. O. (1990). Stages of change profiles in outpatient alcoholism treatment. Journal of Substance Abuse, 2(2), 217–235. https://doi.org/10.1016/S0899-3289(05)80065-1
Kulhánek, A., Sovinová, H., & Csémy, L. (2009). Validizace české verze dotazníku URICA u pacientů léčících se se závislostí na alkoholu. Adiktologie, 9(1), 36–44.
Dostupnost:
Anglická verze je dostupná jako příloha článků výživové psychologie. Česká verze je dostupná v rámci výzkumných projektů a překladových studií.Open Source (zdarma k využití): ANO (v nekomerčních výzkumných modelech)
KE STAŽENÍ: